Řezník

 

V době, kdy gravitace roztáčela hmotu, kdy had záviděl stonožce, stonožka záviděla ptáku, pták větru a vítr slunci, se hádaly dva konce řemene ze hřbetu zdechlého vola o tom, který z nich je mocnější.

 

Počátek vykřikoval: „Beze mne by nebylo vůbec nic!“
Konec na to: „Ve mně má i Nic svůj konec!“

 

Opásal se řemenem řezník a pravil:

 

„Můj nůž si vždycky najde mezeru, aby oddělil potřebné od nepotřebného.  Žijeme, abychom umírali, a rodíme se, abychom žili.

 

Tak jako Východ, který je obrácen k Západu a nemůže bez něho být tak také Počátek a Konec nemohou jeden bez druhého existovat.

 

Objevili se společně a zanikají zároveň.“

 

 



  ZPĚT   Zpět na předchozí stránku