KAM SE PODĚL HALÉŘ

 

Tehdy před mnoha a mnoha lety na stole, ke kterému jsem si přisednul, jsem zaregistroval: zaplacený účet, prázdnou sklenici od piva a hned vedle plného popelníku na mně zářil malý a lesklý z hliníku vyrobený desetník.

Člověk by si pomyslil, k čemu vlastně je. Nic za něj nepořídí; možná tak jeden nebo dva hřebíky, ale ty se prodávají na váhu, na deka nebo po kilech, s gramy se jedná v rukavičkách v lékárnách, ale určitě ne v železářství. Jó před lety, to byla ještě éra haléřová, kdy se desetníky objevovaly na každičké cenovce a byly tím jazýčkem na vahách, zda je cena nízká nebo už přemrštěná.
Ten, který vidím na stole, je určitě jeden z posledních.

 

Obíhal celé léta, možná desítky let mezi námi, bez ustání se přesunoval z jedné dlaně na druhou dlaň, vezmu ho do té své a cítím, jak je hladký, jak je hebký, tak jako oblázek nalezený na břehu moře; na rubu číslovka deset, na líci vyražen lev se dvěma ocasy.
V kolika různých kapsách přebýval, kam až všude se dostal, do kaváren, do obchodů, do továren, ke karbanu, někdy se také ztratil v trávě, nebo na ulici, ale určitě ve spěchu, aby byl z radostí nálezce, vyzdvižen a uschován ve tmě, v podivném pouzdře a s ostatními mincemi čekal na svůj příští osud.

 

Uběhly roky, kdy cenová hladina postupně a plynule narůstala; přibylo mi šedivých vlasů. S pětníky se přestalo počítat jako s prvními, na řadu přišly desetníky, dvacetníky až byly nakonec odstaveny i padesátníkové mince.
Dnes jsou na řadě celé koruny, ale ani pěti, deseti, dvaceti a padesátikoruny, nemají jistotu, že vyhrají v boji s inflací, tak, jako já nemohu vyhrát v boji s časem. Už dnes koruna prakticky nic neznamená. Nedá se za ni už prakticky nic pořídit.  

 

Dobrá a špatná zpráva:


Haléře ještě nevymřely, jsou stále na živu (to byla ta dobrá), ne v dlaních, nýbrž ve virtuálním světě počítačů a možná na papíře.
Ano, s desetníky se ještě pořád počítá, a to při bankovních transakcích. Člověk si toho ani nepovšimne, ale kouzlo zaokrouhlování ho připravuje postupně (o pro něj už prakticky neexistující haléře), pěkně jeden po druhém; ani to nepocítí, vždyť jde o haléře, ale když se to udělá opravdu ve velkém, v miliónech, v desítkách miliónů, mají z toho banky pořádnou kopu peněz.  

 

Uběhly další roky a mně přibylo více šedin a banky o nějaký ten „haléř“ ztloustly.

 

 

 

 

Z knihy ...

 

 


  ZPĚT   Zpět na předchozí stránku