ponožka

Díra v ponožce

 

V ponožce se objevila malinkatá dírka. Původně nebyla a vůbec neexistovala, ale postupem času narůstala a drala se na světlo světa. Tehdy se zrakem dala lehce přehlédnout, a proto ji majitel ponožky nevěnoval žádnou pozornost.

 

Ale každá ponožka ví, že jakákoliv díra, která se v ní objeví, znamená obrovské nebezpečí. Je to něco jako diagnóza smrtelné nemoci. Taková dírka se už nikdy nezmenšuje, ale vždy s každým použitím nebo čištěním zlomyslně narůstá. Majitelé děravých ponožek nemají slitování a vhazují je rovnou do koše (hlavně majitelky).

 

„Kde jsou ty časy, kdy se díry štepovaly“ povzdechla si děravá ponožka.

 

O díře ponožka věděla už několik dnů a s počtem odsloužených ponožkových hodin díra narůstala a  narůstala. Tehdy bylo objevení díry pro ponožku šokující, s postupem času se už tak nějak smířila se svým osudem a doufala, že si díry na patě majitel nepovšimne.

 

„Karle!“ ozval se ostrý ženský hlas „s takovou dírou v ponožce nemůžeš jít do práce, to by ale byla ostuda!“

 

„Vždyť v botě není nic vidět ….“ odpovídal Karel, ale nechtěl se hádat a tak si ponožku sundal a sundal si i tu druhou a vhodil je obě do smetí.

 

Kdyby Karel uměl ponožkovou řeč, uslyšel by z koše následující rozhovor:

 

„Rozumím, že kdybych měla v sobě díru“ pravila levá ponožka a pokračovala „je se mnou amen, ale proč mám kvůli své pravé ponožce trpět a podílet se na jejím osudu?“

 

Pravá ponožka: „Protože jsme si spolu souzeni!“

 

„A co já!“ ozvala se díra v ponožce. „Sotva jsem se narodila a trochu povyrostla, už se mne zbavují! A to jsem ani nedosáhla dospělosti!“

 



  ZPĚT   Zpět na předchozí stránku