Chroust

Chi, chi, chi! Cha, cha, cha! Ten chrobák ale chrápe, chápeš? Tady u chalupy, kousek od Chlebounkova na chladné zemi, daleko od své chodbičky. To je chroust! Jen se podívej! Chromované chmýří mu dodává jisté charizma. Úplný chlupáč! Žádný chytrák to ale nebude. Všichni chrousti už dávno dochroustali a jsou pryč. Chachaři jedni! Zanechali zde líného chrousta; možná že je churavý.

 

Podívej se, jak se choulí! Jak zběsile chňapá do vzduchu svými chapadly! Nebude chromý? Jeho krovky vypadají jako převrácený chrám. Ach tááák! Už to chápu! Pojď, uchopíme ho z obou stran, abychom ho mohli dát z cesty na stranu; třeba tady na ten choroš, hned vedle té bílé chryzantémy. Na vině bude zřejmě chmelová polévka, kterou tady chaoticky rozlila nějaká chvástající se chamraď.  Chycený v chuti chmeloviny, usnul. Chudáček charizmatický.

 

 

 

Z knihy ...

 

 


  ZPĚT   Zpět na předchozí stránku