koleje

 

Sedí člověk na lavičce a baví se se starcem. Vypráví mu svůj život, ze kterého se stalo jen opakování včerejška.

 

„Víte pane, kolem mne se rozrostlá nekonečná nuda. Vidím ji všude kam se podívám. Ve všem je. Nemůžu ji uniknout. Dokonce, i když se nedívám nikam a mám zavřené oči, se do mé mysli vkrádají nudné myšlenky. Neustále se točím v kruhu, jde už jen o samou rutinu, ve které se nic nemění a kde vše zůstává při starém.

 

Ale řečník si vůbec neuvědomil, že to vše vypráví Smrti a že není mezi živými.

 

Taky se neustále točíte v kruhu, kde jen o samou rutinu, ve které se nic nemění, a kde vše zůstává při starém?



  ZPĚT   Zpět na předchozí stránku